Tereza a Tomáš

Tahle svatba pro mně byla hodně důležitá. Mimo roli fotografa, jsme totiž plnil i roli blízkého kamaráda nevěsty. Byla to krásná svatba, až tak krásná, že se mi několikrát zamlžil během obřadu hledáček (a ne, nedejchnul jsem do něj :-)). Je krásný sledovat všechny ty emoce všech lidí kolem, ale hlavně budoucích manželů. Tak třeba Terka během příprav byla úplně, až nudně v pohodě, žádná tréma, nic. Když jsem ale viděl její výraz když šla k oltáři, už tak v pohodě nebyla, konečně na ní dolehla ta pravá svatební tréma. Jeden z okamžiků, kdy jsem málem uronil slzu byl ten, kdy Terka došla k oltáři, Tomáš ji nabídl rámě, u toho se jí podíval do očí - těžce se to popisuje, ale byl to takovej ten okamžik, kdy si člověk řekne: "Jo, tak to má být.".